Středa! Inflace třeba?

Index cen výrobců v tuzemsku stagnuje a tím napomáhá k domácí stabilitě cen. Jak dopadla finální inflace v eurozóně?

Uprostřed pracovního týdne dorazil z tuzemska jediný makroekonomický ukazatel hodnotící vývoj cen na straně výrobců. Výrobní ceny v březnu meziměsíčně poklesly o 0,1 procenta, v meziročním srovnání pak stagnovaly. Je vidět, že stabilizace cen, která započala loni, pokračuje i letos. Do snižujících se cen se propisují hlavně klesající náklady na energie. Rizikovou položkou zůstává ropa, která zaparkovala těšně pod 90-ti dolary za barel, ovšem ve vzduchu se vznáší nebezpečí spojené s eskalací konfliktu na Blízkém východě. Síla či spíše slabost české koruny je pak onou pověstnou poslední kapkou…

Dopoledne dorazila i finální hodnota březnové inflace za celou eurozónu, té se podařilo zvolnit z únorových 2,6 na 2,4 procenta. I její jádrová složka naplnila očekávání a poklesla z 3,1 procent naměřených minulý měsíc na 2,9 procenta. Žádné negativní překvapení se nekoná a ECB tak už nic nebrání pustit se do snižování sazeb. Koruna byla většinu dne nejistá a proti euru slábla, euro se na devizovém trhu obchodovalo za 25,18 až 25,26 EURCZK.

Inflace byla společným jmenovatelem i ve Velké Británii. Během března se jim podařilo zpomalit růst spotřebitelských cen z 3,4 na 3,2 procenta. Analytici se ve své prognóze sice o kousek netrefili, ale čert to vem! Je to nejlepší výsledek za posledního dva a půl roku. Hlavní příčinou tohoto úspěchu je pokles cen potravin. Ani Bank of England se do budoucna nevyhne tlaku na snížení sazeb, ovšem stejně jako americký Fed tento krok nechtějí uspěchat a snaží se dostat ke svému vysněnému dvouprocentnímu inflačnímu cíli.