Je Izrael pro české exportéry skutečně taková exotika?

Je Izrael vhodným obchodním partnerem pro domácí exportéry? Jak se bude pohybovat měnový pár ILSCZK do budoucna a proč? Je Izrael skutečně taková exotika, jak by se mohlo zdát?

Jednou z nejzajímavějších destinací pro export z ČR z pohledu vývoje české koruny oproti tamní měně je bezesporu Izrael. Zatímco v roce 2010 domácí vývozce za své zboží, např. v hodnotě 1 mil. ILS nedostal ani 5 mil korun, dnes je to za stejnou hodnotu více než 6,5mil korun, vlivem posílení izraelského šekelu. (ILS).

Na první poslech se může jednat o až příliš velkou exotiku, ale při podrobnějším pohledu zjistíme, že Izrael je v mnohém podobný evropské ekonomice. Politická a ekonomická stabilita země je na vysoké úrovni. Dost dobře nejde odhlédnout od regionálních geopolitických rizik, kterým Izrael čelí, ale fakt, že jim čelí dlouhodobě a dlouhodobě úspěšně, je více než jisté. Politické směřování země je jasně dané a v celé její historii, tedy alespoň v té moderní, není období, kdy by se Izrael choval ke svým sousedům nějak servilně či podbízivě. Ostatně mnozí z nich chtějí Izrael prostě vymazat ze světa, takže v tomto prostředí by nějaké „evropské bílé rukavičky“ jistě neobstály. Pozitivním faktorem jsou také dlouhodobě mimořádně dobré vztahy s Českou republikou.

V roce 2000 koruna vůči šekelu kulminovala, když dosahovala úrovní kolem 10 ILSCZK. Následovalo deset hubených let, kdy se koruna propadala, až se v roce 2010 ocitla pod úrovní 5,00 ILSCZK. Od té doby se však opět sbírá k nádechu. Dalším důležitým milníkem je březen 2017, kdy jsme se podívali až k 7,00 korunám za jeden šekel. I když následoval mírný odklon od této hranice, dnes se nacházíme nad 6,50 ILSCZK. A to se ještě šekel vzpamatovává ze zabití íránského generála Kásema Solejmáního začátkem ledna letošního roku.

Za rok 2019 Izraeli dle ČSÚ patřila 26. příčka mezi zeměmi, do kterých čeští exportéři vyváží. Hodnota zboží za prvních jedenáct měsíců dosáhl téměř na 20 mld. korun. Na prvním místě je samozřejmě tradičně Německo, následuje Slovensko a pomyslnou stupnici vítězů uzavírá Polsko s 255 mld. korun.

Podívejme se na český vývoz do Izraele blíž. To, že export motorových vozidel je větší, rozumějme, že hodnotově přesahuje, součet všech ostatních odvětví exportu do Izraele asi velkým překvapením není. Česká ekonomika je prostě exportní a zaměřená na automobily, ale mimo tento segment vyvážíme od dalších strojních zařízení, přes nábytek, cukrovinky, sklo, potraviny, až po deštníky či slunečníky. Záběr našich vývozců je tedy více než pestrý, a proto můžeme říci, že se do Izraele prorazit dá.

Jak se bude pohybovat koruna k šekelu? Do budoucna nemůžeme čekat výrazné výkyvy kurzu ILSCZK. Na jedné straně je zde stále nezanedbatelná pravděpodobnost toho, že ČNB bude chtít zvýšit 2T repo sazbu nad stávající 2 %, aby tak krotila vysokou inflaci, která za loňský rok dosáhla na 2,8 %. Na druhé straně se stále hovoří o chladnoucí ekonomice, což je jistě pravda, ale ono zpomalení nemusí být tak velké, jak se čeká. Tento argument může zahrát také svou roli a ČNB může sazby klidně ponechat beze změny, protože chladnoucí ekonomika nebude vytvářet inflační tlaky. Během letošního roku se dá tedy počítat s tím, že se udržíme v pásmu 6,00 – 7,00 ILSCZK.

I to je mimo jiné faktor, který podporuje myšlenku zahrnout Izrael do hledáčku domácích exportérů. Minimálně už proto, že při nízké volatilitě kurzu není vysloveně nutné uvažovat o zajištění, čímž klesají náklady na směnu.