Přijetí eura se okrajově objevilo i ve volební kampani, přestože toto téma v ČR nemá podporu veřejnosti. Podstatným argumentem proti euru je faktor rychlejšího zdražování po zavedení společné evropské měny v zemi. Co by se stalo s českými cenami dnes dobře vidíme na příkladu Slovenska.
Kdyby ČR přijala euro, ceny by to katapultovalo vzhůru. Klíčový je rozdíl mezi inflací a sazbami v ČR a v EMU (země platící eurem). Po přijetí eura národní centrální banka ztrácí pravomoc řídit cenovou stabilitu. Vysoký růst cen řeší centrální banka růstem sazeb. Naopak v době, kdy cenová hladina roste pomalu, může centrální banka držet sazby dole.
Dobře je to vidět na postupu centrálních bank zemí V4. Ceny v ČR rostou meziročně o 4,9 % a ČNB zvedla sazby na 1,5 %. Maďarská inflace je na 5,5 % a sazby má dnes 1,65 %. Polsko má zdaleka nejvyšší inflaci ze zemí V4, a sice 5,8 % a také začalo zvyšovat svou sazbu. Tamní NBP dlouho odolávala, ale na posledním zasedání prudce zvedla klíčovou sazbu z 0,1 % na 0,5 % a zdá se, že neřekla poslední slovo.
Na postup centrálních bank se mohou názory lišit, důležitá je však jejich suverenita. Na Slovensku je dnes inflace 4,6 %, ale jelikož NBS nemá pravomoc řídit měnovou politiku, protože jí přenesla na ECB, platí tam proto stejná základní sazba jako v ostatních zemích EMU, tedy 0 %. ECB nulovými sazbami podporuje ekonomický růst, ale především řídí evropskou inflaci a ta je pouze 3,8 %.
| Sazby | Inflace | |
| Polsko | 0,50 % | 5,80 % |
| Maďarsko | 1,65 % | 5,50 % |
| ČR | 1,50 % | 4,90 % |
| Slovensko | 4,60 % | |
| EMU (Evropská měnová unie) | 0 % | 3,40 % |
To v překladu znamená, že tam, kde by NBS už dávno nejspíš sazby zvedla a krotila by slovenskou inflaci, ECB vyčkává, protože evropská inflace je stále relativně nízká. Slovenská inflace se do evropského růstu cen promítá skutečně zanedbatelně. Slováci tak musejí, a ještě dlouhou dobu budou muset, sáhnout do peněženky výrazně hlouběji a jejich úspory ztrácí hodnotu bez výhledu na nějaké podstatné zlepšení situace.
Země, která chce přijmout euro, musí splnit jasně daná Maastrichtská kritéria a ČR nyní plní pouze jedno z nutných pěti.
- Deficit letošního státního rozpočtu se ani náhodou neblíží maximální hranici 3 % HDP.
- Pro splnění kritéria stability kurzu koruny k euru by ČR musela dva roky před samotným přijetím společné měny vstoupit do systému ERM II, ve kterém by ČNB řídila kurz EURCZK.
- Cenová stabilita, neboli míra odlišnosti domácí inflace od inflace tří zemí EMU s nejnižším tempem růstu cen, je dnes také sci-fi.
- Sbližování úrokových sazeb je kritérium, které ČR také nesplňuje.
- Jediným kritériem, které ČR plní s přehledem a je dokonce jednou z nejúspěšnějších zemí EU, je výše veřejného dluhu, který nemá problém vejít se do 60 % HDP.
I přes zjevné klady společné evropské měny v oblasti zahraničního obchodu a cestovního ruchu, kde je euro beze sporu přínosem, by pro ČR znamenalo více problémů než výhod. Zbavení se suverénní centrální banky, a tedy možnosti řídit domácí inflaci skrze sazby, by v dnešní době znamenalo díru do peněženek všech občanů ČR.
