Dopad koronaviru na český zahraniční obchod

Podle posledních čísel z ČSÚ se lednový přebytek obchodní bilance mírně snížil na 15,1 mld. korun. Celková čísla ukazují na rostoucí kladné saldo s motorovými vozidly. Naopak nepříznivě se v bilanci projevil obchod s počítači, či elektronickými a optickými přístroji.

COVID-19 a obchod s Čínou

Lednová čísla už mohou být negativně ovlivněna i dopadem koronaviru, který se v lednu v Číně začal dramaticky šířit. Tento faktor se mohl projevit zejména na číslech exportu do Číny. Ten totiž letos v lednu oproti lednu 2019 klesl o více než 5 %. V absolutním vyjádření to znamenalo pád hodnoty českého vývozu do Číny pod hranici 4 mld. korun, čímž se Čína dostala až na celkově 18. místo našich odběratelů. O téměř 35 % klesl export do Číny v obchodu s buničinou pro chemické zpracování. Pokles činil v absolutním vyjádření více než 130 mil. korun. Naopak největší meziroční nárůst patří obchodu s elektronickými přístroji pro záznam zvuku a obrazu, který přesáhl 155 mil. korun.

Import z Číny v lednu fungoval dobře a byl na úrovni roku 2019. Změna nedosahovala ani 1 %. Přesto i tady lze vysledovat odvětví, která zaznamenala pád. Vývoz klesl o 6 % v oblasti reaktorů, kotlů a mechanických přístrojů a nástrojů. Jedná se o druhý nejsilnější obor v obchodní výměně s nejlidnatější zemí světa. Naopak nárůst jsme zaznamenali u optických přístrojů, fotoaparátů optických vláken apod.

COVID-19 a obchod s ostatními zeměmi

Exportu se s našimi obchodními partnery letos v lednu příliš nedařilo. Mezi TOP10 zeměmi je pouze jediná, do které vývoz meziročně vzrostl, a to do Maďarska o necelých 16 %. Do zbylých devíti zemí se export propadl, nikdy však o více než 10 %. Do nejvíce zasažené evropské země koronavirem Itálie, vývoz klesl o 2 %. V lednu však s COVID-19 bojovala především Asie. Bude zajímavé sledovat stejná čísla za únor. Do těch by se již mělo projevit i šíření viru po Evropě.

U dovozu je situace dramatičtější, protože zatímco nárůst byl v lednu pouze u importu z Polska (o necelých 7 %), pokles byl u zbylých 14 zemí z TOP15. Bezkonkurenčně největší propad byl i u dovozu z Ruska a to o robustních 26 %. Jednoznačně nejpostiženějším odvětvím byl import chemických sloučenin kovů, který klesl o 72 %.

Druhý největší pokles jsme jednoznačně zaznamenali v případě Korejské republiky. Import klesl v lednu v meziročním vyjádření o 16 %. U Koreje je situace o to zajímavější, že první případy COVID-19 se v zemi objevily ve druhé polovině ledna, tedy v období, ze kterého už máme statistická data. Nejvíce se v daném čase propadl obchod s televizory (o 28 %), s kaučukem a výrobky z něj (o 20 %) a optickými přístroji (o 19 %).

COVID-19 a zahraniční obchod v budoucnu

Spojit dopad koronaviru s lednovým poklesem importu z Koreje je ošemetné. COVID-19 se v lednu prokazatelně v Koreji již objevil a dovoz reálně klesl. Zda toto snížení objemu importu jde skutečně na vrub právě koronaviru, potvrdí až únorová či březnová statistika o zahraničním obchodě. Už nyní ale s určitostí můžeme říci, že během února koronavirus v Koreji nabral na síle a omezení produkce na sebe nenechá dlouho čekat. Podobně na tom budou nejspíš i data z Číny, kde se výpadek v tempu ekonomiky v únoru projeví citelněji. Stejný obrázek pravděpodobně uvidíme i v případě Itálie. Je jasné, že lednová čísla ukázala, jakým směrem se bude zahraniční obchod vyvíjet v případě dalšího prohlubování nákazy COVID-19.

Ing. Tomáš Volf tomas.volf@citfin.cz   +420 234 092 332

Devizovým trhem se zabývá od roku 2005 a analytické činnosti se věnuje od roku 2008. Jeho doménou jsou analýzy makroekonomických údajů, mezinárodní politika a jeho komentáře přebírají domácí média.