Čekají nás zase intervence ČNB?

Lze léčit fiskální krizi měnovými nástroji? Pokud by ČNB znovu zavedla měnové intervence, pomohly by ekonomice?

Přímé intervence proti české koruně ČNB zavedla v listopadu 2013 a skončila s nimi v dubnu 2017. Tehdy centrální bankéři cílovali českou korunu nad 27,00 EURCZK, ve snaze podpořit domácí ekonomiku a zabránit deflaci.

Inflace

Při spuštění intervencí v roce 2013 se inflace pohybovala kolem 1 % s klesající tendencí. O pouhé dva měsíce už balancovala na hraně nuly. Dnes ceny rostou více než 3 % tempem a odhady do budoucna ukazují na mírný pokles, že by se mohla inflace držet kolem cílové hladiny 2 %. Riziko deflace není akutní, všechno však bude záležet na délce aktuální situace. Nelze opomenout, že vypovídací hodnota indexu spotřebitelských cen v době, kdy je ekonomika víceméně zastavena, není vysoká. Při opětovném spouštění ekonomiky se dá čekat, že obchodníci, kteří měli dlouhou dobu zavřeno, se budou snažit přilákat zákazníky nižšími cenami. Na druhou stranu zákazníci, kteří téměř dva měsíce nemohli nic nakupovat, budou „hladoví“ po spotřebě a zboží si nejspíš koupí i za plnou cenu. S celkovou cenovou hladinou se proto nemusí stát nic zásadního.

Hluboký propad HDP – není krize jako krize

Jestliže krize začala koncem 2008 pádem Leehman Brothers, pak největší propad českého HDP se datoval do 2.Q 2009, kdy se ekonomika propadla o 5 %. Dnes jsme v situaci, kdy ČNB počítá s letošním poklesem HDP o 8 % a vlažným růstem v příštím roce o 4 %. Tehdejší ekonomická krize nebyla nikterak hluboká, ale byla vleklá. Nyní problémy netkví v ekonomice, ale za jejím poklesem stojí administrativní rozhodnutí vlád. Omezení nařízená shora se už rychle uvolňují. Pokud se zdravotní hledisko naše a našich obchodních partnerů zlepší, pak by návrat k ekonomickému růstu měl být mnohem rychlejší, než v ekonomické krizi.

ČNB a sazby

V době startu intervencí v roce 2013 byly sazby na technické nule, tedy 0,05 %. Nyní jsou po několika sníženích na 0,25 %, takže logika velí, že je ještě drobný prostor ke snížení, avšak samotné sražení sazeb na nulu bude jen technický proces. Centrální banka dává poklesem sazeb trhům signál o měnové politice, ale zbývající čtvrt procentního bodu už nic na celkovém obrázku nezmění. Dá se tedy čekat, že pokud vůbec centrální bankéři přistoupí k intervencím, bude tento krok doprovázet snížení sazeb k nule.

Kurz české koruny

Před sedmi lety byla koruna výrazně silnější a zásahem ČNB oslabila z 25,80 EURCZK až nad 27 korunovou hranici. Dnes se však domácí měna obchoduje kolem 27,50 EURCZK, což naznačuje, že je domácí měna spíše podhodnocená a nikoli nadhodnocená jako tomu bylo v roce 2013. Teze, že by ČNB ráda viděla korunu nad 28,00 EURCZK, či dokonce výše, má trhliny. Proti hovoří zejména míra aktuální inflace a především její další prognózy, které neukazují výrazný pokles cen v budoucnu. Vývoj cenové hladiny je právě jeden z rozdílů ekonomické krize před sedmi lety a té dnešní.

Schodek státního rozpočtu

V krizovém roce 2009 dosáhl schodek státního rozpočtu tehdy neuvěřitelných 192 mld. korun. Následovaly roky snižování deficitů a v roce 2013, kdy ČNB spustila intervence, byla státní kasa v mínusu 81 mld. korun. Aktuálně je pravděpodobné, že ani schválených 300 mld. korun schodku pro letošní rok nemusí stačit a nejspíš ani nebude. Pro příští rok to zatím vypadá na velmi podobné číslo.

Proč intervence hned tak nepřijdou

Rozhodnutí vlády vede k rostoucím schodkům rozpočtu a z těch se musí dostat především vláda. Pokud to zvládne dost rychle, nemusí to ani znamenat snížení ratingu země. ČNB bude nejspíš intervenovat až v momentě, kdy fiskální krize přeroste do velmi pomalého opětovného ekonomického růstu a v případě hrozící deflace. Do té doby se zdá, že umělé ovlivňování koruny přijít nemusí.