TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 23.1.2026 – aktuální prognóza na měnový pár EURCZK ZDE a na USDCZK ZDE.
První polovina tohoto týdne v některých ohledech připomněla začátek dubna r. 2025. Pojďme si udělat krátkou exkurzi do historie. Americký prezident D. Trump tehdy oznámil rozsáhlá cla na dovoz zboží do USA. To se promítlo do výrazného propadu akciových trhů, prudce rostly výnosy na amerických dluhopisech s dlouhou splatností a v neposlední řadě rychle oslaboval i americký dolar. Zhruba o týden později však Trump cla zmírnil a efekt „Sell America“ zastavil. Finanční trhy se obratem stabilizovaly a následně rychle rostly. Tehdy se pro Trumpa zrodilo nelichotivé označení „TACO“ (Trump Always Chickens Out, tj. volně přeloženo Trump nakonec vždy vyměkne).
A vývoj v tomto týdnu byl v řadě bodů dost podobný. Trump nejprve kvůli Grónsku pohrozil osmi vybraným evropským zemím zavedením cel (10 % od února a 25 % od června), pokud nebudou podporovat americké požadavky. To na finančních trzích vyvolalo výprodej akcií, amerických dluhopisů s dlouhými splatnostmi i amerického dolaru a paralelně útěk investorů do bezpečí zlata. Ve středu (21/1) ve švýcarském Davosu však Trump nejdříve vyloučil použití síly k získání Grónska a následně po jednání s generálním tajemníkem NATO Ruttem prohlásil, že dosáhl rámce budoucí dohody ohledně Grónska a případné zavedení cel na vybrané evropské země v únoru ruší. Na finančních trzích tak došlo k obratu, a i americký dolar smazal část ztrát.
Trump tak nyní, stejně jako loni v dubnu, použil nátlakovou taktiku s následným ústupem. Tento vyjednávací styl však dále podkopává důvěru v USA, jako spolehlivého partnera a zvyšuje např. riziko slabší zahraniční poptávky po amerických dluhopisech. Rozsah výprodejů na finančních trzích byl nyní nesrovnatelně menší než loni v dubnu a zároveň se situace rychleji vyřešila (alespoň to tedy tak vypadá, ačkoliv detaily stále nejsou známy). Těžiště sporu bylo nyní mezi USA a Evropou, nikoliv mezi USA a celým světem. Zároveň však šly trhy stejným směrem jako loni v dubnu, což ukazuje, že americké dluhopisy a dolar již nejsou tak super bezpečnými aktivy, jako tomu bylo dříve. Pokud tuto tezi trochu rozvinu, tak se počet tzv. super bezpečných aktiv v posledních letech snížil, když o svou pozici částečně přicházejí jak Japonsko, tak i USA.
Koruna vyšší volatilitu na trzích ustála v tomto týdnu poměrně s přehledem. Na měnovém páru s eurem se obchodování nejprve přesunulo nad hladinu 24,30 EURCZK a ve středu odpoledne se krátce obchodovalo na úrovni 24,37 EURCZK (nejslabší hodnoty koruny v letošním roce). Ve druhé polovině týdne, po snížení rizikové averze, však koruna zamířila zpět pod hladinu 24,30 EURCZK. Vůči americkému dolaru koruna v souhrnu za celý týden posílila a v pátek před polednem se nacházela lehce pod úrovní 20,70 USDCZK.
Zároveň byla koruna v tomto týdnu nejslabší měnou středoevropského regionu, když oslabila vůči maďarskému forintu i polskému zlotému. To lze zdůvodnit tím, že na korunu kromě risk off averze částečně doléhá i blížící se zasedání České národní banky (ČNB), které se uskuteční na začátku února (5/2). ČNB sice v únoru ponechá úrokové sazby beze změny, ale finanční trh se zjevně připravuje na to, že na některém z dalších zasedání se nakonec centrální bankéři ke snížení sazeb rozhoupou. Ostatně v úvodu tohoto týdne v ČR ceny zemědělských výrobců v prosinci poklesly shodně o 2,7 % meziměsíčně i meziročně. To indikuje, že na začátku letošního roku mohou ceny potravin klesat a meziroční růstu celkové CPI inflace zamíří opravdu hluboko pod 2 %.
Z makroekonomických statistik v příštím týdnu budou v ČR zveřejněny lednové konjunkturální průzkumy (26/1) a v závěru týdne (30/1) předběžný odhad HDP za 4. čtvrtletí. V Maďarsku zasedá tamní centrální banka MNB (27/1). V USA zasedá americký Fed (28/1).
