Koruna hned v úvodu září vůči euru posílila těsně pod hladinu 24,40 EURCZK, na nejsilnější hodnoty od konce roku 2023. Na měnovém páru s americkým dolarem se koruna paralelně podívala lehce pod hladinu 20,80 USDCZK, což jsou dokonce více jak čtyřletá maxima české měny. Celkově si však koruna výraznější zisky vůči společně evropské měně v prvním zářijovém týdnu nepřipsala a obchodování se odehrávalo především v širším okolí hladiny 24,45 EURCZK, tj. na dohled letošních maxim. Tyto řádky píšu zkraje pátečního odpoledne před zveřejněním srpnových čísel z amerického pracovního trhu, které ještě mohou v samotném závěru týdne rozpoutat na finančním trhu výraznou volatilitu.
Tento týden přinesl řadu čerstvých makroekonomických statistik z tuzemské ekonomiky. Řazeno chronologicky, v neděli večer zveřejnilo Ministerstvo financí (MFČR) návrh státního rozpočtu pro rok 2026 se schodkem 286 mld. korun a po odečtení mimořádných výdajů (vyšší výdaje na obranu a státní půjčka na nové bloky v Dukovanech) se schodkem 237 mld. korun. Vzhledem k blížícím se parlamentním volbám však nelze vůbec vyloučit, že rozpočet bude zásadně přepracován a na začátku příštího roku se bude hospodařit podle rozpočtového provizoria.
Nálada v tuzemském průmyslu se v srpnu mírně zhoršila, když index PMI ve výrobě poklesl na 49,4 z červencových 49,7 bodu. Pozitivní je, že letos v srpnu rostly nové zakázky nejrychlejším tempem od února 2022 a nálada mezi firmami se stále pohybuje v blízkosti tříletých maxim. Negativem je skutečnost, že řada českých průmyslových podniků je v subdodavatelském postavení. S ohledem na zavedení amerických cel tak lze očekávat výraznější tlak na marže českých průmyslových podniků.
Růst mezd přidává na tempu. Ve 2. čtvrtletí průměrná mzda meziročně vzrostla nominálně o 7,8 % a reálně po očištění o inflaci o 5,3 %. Situace na pracovním trhu se sice pozvolna zhoršuje a nezaměstnanost vyjádřená podílem nezaměstnaných osob je nejvyšší od r. 2017, přesto větší část firem i nadále bojuje s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. To se promítá do tlaku na růst mezd a výsledkem je jejich silný růst.
Spotřebitelská inflace v srpnu podle předběžného odhadu ČSÚ zpomalila na 2,5 % r/r, k čemuž pomohlo meziroční zvolnění cenové dynamiky u potravin. Nadále pokračuje zdražování ve službách (4,7 %). Maloobchodní tržby byly v červenci překvapivě o dost slabší, než se očekávalo (-0,3 % m/m a +2,5 % r/r). Možným vysvětlením slabšího červencového maloobchodu je to, že spotřebitelé méně nakupovali zboží na úkor služeb a zároveň se projevil efekt vyšší srovnávací základny z loňského července.
I příští týden bude nabitý domácími makroekonomickými statistikami. Hned v pondělí budou zveřejněna červencová čísla z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu se zbožím a také srpnový podíl nezaměstnaných osob. Ve středu bude opět zveřejněna srpnová spotřebitelská inflace, ale tentokráte finální údaj včetně struktury. Z pohledu koruny bude důležitý čtvrtek, kdy zasedá Evropská centrální banka (ECB) a v USA bude zveřejněna mimořádně důležitá CPI inflace za srpen.
