TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 20.2.2026 – aktuální prognóza na měnový pár EURCZK ZDE a na USDCZK ZDE.
K aktuálnímu vývoji koruny vůči euru v tomto týdnu je těžké napsat cokoliv nového. Od 8. ledna je koruna „uvězněna“ ve zhruba 20 haléřovém rozmezí 24,20 – 24,40 EURCZK. To platí stále, ale s dovětkem, že v posledních dvou týdnech se toto rozmezí ještě zúžilo na cca 24,20 – 24,30 EURCZK. Pohyby koruny byly v tomto týdnu minimální a řádově se během jednotlivých dnů vešly do několika haléřů. Kompletně prázdný byl v tomto týdnu i domácí makroekonomický kalendář, když většina čerstvých statistik (CPI inflace, zahraniční obchod, průmyslová produkce aj.) a událostí (zasedání ČNB) byla publikována v první polovině února. Koruna tak byla závislá na impulsech z vnějšího prostředí, ale popravdě ani těch v tomto týdnu tolik nebylo.
Pokud se z pohledu koruny podívám na výhled pro letošní rok, tak se ke konci února nic zásadního nemění. Posilování koruny vůči euru směrem k hranici 24 EURCZK a níže zůstává pro letošní rok i nadále nejpravděpodobnější variantou. Českou měnu byl měl podporovat solidní růst tuzemské ekonomiky, přebytkové vnější bilance a pozitivní sentiment na finančních trzích. Postupně by se navíc díky expanzivní fiskální politice měla rozjíždět německá ekonomika. Prvními vlaštovkami, že se situace v německém výrobním sektoru zlepšuje, byl např. silný růst nových průmyslových zakázek v závěru loňského roku a dnes dopoledne únorový index PMI ve výrobě, který vzrostl na 50,7 bodu (nad neutrální hladinou 50 bodů se PMI dostal po více jak třech letech). To je samozřejmě potěšující zpráva pro exportně orientovaný tuzemský průmysl.
V neposlední řadě by měla koruna i letos těžit z pozitivního úrokového diferenciálu vůči euru. Ten se sice v posledních třech měsících citelně zúžil, což však zatím koruna dokázala ustát. Bankovní rada ČNB sice podle mě letos mírně sníží úrokové sazby (o 25 bodů ve 2. či ve 3. čtvrtletí), ale nemyslím si, že by to měl být pro korunu až tak velký problém. Domácí inflace totiž letos pravděpodobně setrvá hluboko pod 2 % a reálné úrokové sazby tak díky tomu budou vyšší než loni. To by mělo kompenzovat mírný pokles nominálních sazeb ze strany ČNB.
Živěji v tomto týdnu bylo na měnovém páru USDCZK. Koruna vůči dolaru oslabila nad hladinu 20,60 USDCZK, když z velké části kopírovala vývoj na eurodolaru. Na hlavním měnovém páru dolar vůči euru posílil až na úroveň 1,175 EURUSD (nejsilnější hodnoty dolaru za téměř měsíc). Dolaru pomohl ve středu večer zveřejněný záznam (minutes) z lednového zasedání americké centrální banky (Fed), na kterém Fed ponechal hlavní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 3,50 – 3,75 %. Záznam vyzněl mírně jestřábím tónem, když někteří centrální bankéři uvedli, že by Fed mohl být nucen zvýšit úrokové sazby, pokud by inflace zůstala nad cílovou úrovní. Nejedná se o žádný zásadní posun v rétorice Fedu. Stále lze letos pravděpodobně očekávat ze strany Fedu minimálně dvojí snížení sazeb v souhrnu o 50 bodů. Zároveň se však jedná o určitý signál, že Fed rozhodně nehodlá sazby rychle snižovat. Euru během týdne zároveň nepomáhal růst cen ropy, když EU je jejím čistým dovozcem. V polovině týdne se barel ropy Brent dostal nad 70 USD za barel a spekuluje se, že by USA mohly zaútočit na Írán již o tomto víkendu.
V příštím týdnu bude zveřejněno několik statistik z domácí ekonomiky. V úterý (24/2) únorové konjunkturální průzkumy a ve středu (25/2) indexy cen výrobců za leden. Ve středoevropském regionu zasedá v Maďarsku centrální banka, která velmi pravděpodobně poprvé po roce a půl sníží úrokové sazby. V eurozóně bude zveřejněna lednová spotřebitelská inflace HICP (finální údaj) a v samotném závěru týdne předběžný odhad únorové CPI inflace v Německu.
