TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 9.1.2026 – aktuální prognóza na měnový pár EURCZK ZDE a na USDCZK ZDE.
Obchodování v závěru loňského a v úvodu letošního roku bylo z pohledu koruny značně rozkolísané. V povánočním týdnu koruna vůči euru posilovala a obchodování se přesunulo až pod hladinu 24,20 EURCZK, kde se koruna pohybovala i v úvodu tohoto týdne. To však platilo jen do středečního rána, kdy po slabší prosincové inflaci (CPI) koruna oslabila k hladině 24,30 EURCZK a lehce pod touto úrovní se nacházela po celou druhou polovinu tohoto týdne. Vůči americkému dolaru koruna oslabila až těsně pod hladinu 20,90 USDCZK (zkraje pátečního 9/1 odpoledne).
Proč je inflace pro korunu tak důležitá? Bankovní rada České národní banky (ČNB) se totiž od výše a výhledu na inflaci rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Zatímco na začátku prosince 2025 finanční trh očekával, že ČNB bude držet úrokové sazby beze změny po celý letošní rok (2026) a částečně kalkuloval i s případným zvýšením sazeb ze strany ČNB, tak následně během prosince začal tento pohled mírně přehodnocovat. A nyní, po nízké prosincové inflaci, finanční trh začíná opatrně započítávat, že ČNB sazby v r. 2026 sazby sníží. Ostatně určitou změnu rétoriky lze vidět i u guvernéra ČNB A. Michla „Letos mohou jít sazby malinko dolů, nebo budou stabilní.“ Výsledně se tak dostáváme k úrokovému diferenciálu mezi korunou a eurem, kde po zveřejnění prosincové inflace došlo k jeho dalšímu zúžení. Korunové tržní úrokové sazby jsou samozřejmě stále výše oproti těm eurovým, ale již zdaleka ne tolik, jako tomu bylo na začátku loňského prosince. Např. rozdíl mezi 2letými IRS je nyní jen zhruba 121 bazických bodů, což je nejméně od května 2025. A to se koruně samozřejmě nelíbí.
Konkrétně inflace (CPI) podle předběžného odhadu v prosinci -0,3 % m/m a +2,1 % r/r. V souhrnu za celý rok 2025 inflace činila 2,5 %, což je mírně nad 2 % inflačním cílem ČNB. V prosinci k meziměsíčnímu poklesu inflace přispěly především levnější potraviny s alkoholem a také energie. Vzrostly naopak ceny služeb. V roce 2026 spotřebitelská inflace výrazně zvolní a zamíří hlouběji pod 2 %. Předpokládám, že se v souhrnu za rok 2026 bude inflace nacházet v rozmezí 1,5 – 1,8 %. Důvodem bude především zlevnění ceny elektřiny v návaznosti na odpouštění poplatku za podporované zdroje energie (PoZE) v kombinaci se zlevněním její silové složky. V souhrnu tyto dva faktory odečtou z inflace v roce 2026 půl procentního bodu. Především v první polovině roku 2026 lze podle mě očekávat rovněž stabilizované ceny potravin. Vyšší cenová dynamika se však i nadále udrží ve službách, což bude bránit tomu, aby bankovní rada ČNB výrazněji snižovala úrokové sazby. Minimálně k jednomu snížení sazeb o 25 bazických bodů však podle mě v roce 2026 ze strany ČNB dojde.
Stručně k dalším zveřejněným statistikám. Průmyslová produkce v listopadu +2,4 % m/m a +5,7 % r/r. Výrazné zlepšení listopadového tuzemského průmyslu bych však zatím nepřeceňoval, když některá čísla z německého průmyslu (např. PMI) zůstávají i nadále slabá a naznačují, že udržitelné oživení českého výrobního sektoru může být v nejbližších měsících problematické.Na druhé straně si nelze nevšimnout růstu nových zakázek v Německu, což naznačuje, že se německý průmysl po letech stagnace konečně dostává do pohybu. Stavební produkce v listopadu -0,1 % m/m a +6,1 % r/r. V zahraničním obchodu se zbožím v listopadu vývoz -4,6 % r/r, dovoz -3,6 % r/r a přebytek obchodní bilance činil jen 16,2 mld. korun. Podíl nezaměstnaných osob v prosinci vzrostl na 4,8 %. V neposlední řadě byl zveřejněn výsledek státního rozpočtu za rok 2025 s vyšším (290,7 mld. korun) než plánovaným schodkem (241 mld. korun).
V příštím týdnu bude z domácích statistik zveřejněna finální spotřebitelská inflace (CPI) za prosinec (13/1) a listopadové maloobchodní tržby (15/1). Ve středoevropském regionu zasedá polská centrální banka NBP (14/1). V USA bude v úterý (13/1) zveřejněna spotřebitelská inflace za prosinec.
