TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 7.11.2025
Poměrně stabilní obchodování koruny vůči euru pokračovalo i na začátku listopadu. V úterý odpoledne a následně i ve středu sice koruna oslabovala a dostala se těsně pod hladinu 24,40 EURCZK, ale ve druhé polovině týdne většinu ztrát umazala a obchodování se vracelo zpět k hladině 24,30 EURCZK. Za oslabením koruny uprostřed týdne stál především vývoj na eurodolaru (posilování americké měny) v kombinaci s horším sentimentem na finančních trzích. Vůči americkému dolaru koruna během týdne oslabila nad hladinu 21,20 USDCZK (tříměsíční minimum koruny) a to v návaznosti na vývoj na eurodolaru (posílení dolaru pod úroveň 1,15 EURUSD), ale ve druhé polovině týdne část ztrát korigovala. Zkraje pátečního odpoledne (7/11) se koruna vůči euru nacházela několik haléřů nad úrovní 24,30 EURCZK a vůči dolaru v blízkosti 21,05 USDCZK.
Průměrná říjnová hodnota koruny vůči euru činila 24,315 EURCZK (údaj České národní banky – ČNB) a od začátku září se koruna pohybuje primárně v rozmezí cca 24,25 – 24,40 EURCZK. A v širším okolí hladiny 24,30 EURCZK se koruna může velmi dobře pohybovat i v nadcházejících týdnech. K dalšímu posílení pod hladinu 24,20 EURCZK by koruna potřebovala další pozitivní impulsy, které ale nyní nejsou úplně na obzoru.
Další rozšíření úrokového diferenciálu ve prospěch koruny totiž není aktuálně příliš pravděpodobné. Statistiky z domácí ekonomiky jsou solidní, ale zároveň ne natolik skvělé, aby korunu podporovaly k dalším ziskům. Pozitivní impuls by mohl teoreticky přijít z vnějšího prostředí (např. zrušení amerických cel Nejvyšším soudem, ale D. Trump má v rukávu další možnosti, jak cla ponechat v platnosti). K oslabení koruny výše a udržitelně nad hladinu 24,40 EURCZK by zase koruna potřebovala negativní impuls. Z domácí ekonomiky však již většina statistik byla zveřejněna, takže v úvahu připadají spíše vnější vlivy. Další posilování dolaru vůči euru by se koruně pravděpodobně příliš nezamlouvalo, stejně jako pokud by došlo k výraznějšímu zhoršení nálady na finančních trzích.
Domácí makroekonomický kalendář byl v tomto týdnu nabitý, jak je ostatně na začátku měsíce zvykem. Začnu u bankovní rady ČNB, která ponechala podle předpokladů úrokové sazby beze změny, tj. hlavní sazbu na 3,50 %. Nic se nezměnilo na tom, že guvernér A. Michl, jakož i šířeji bankovní rada, chce zatím držet měnovou politiku v přísnějším nastavení. ČNB drží sazby beze změny od letošního května a nejpravděpodobnějším scénářem pro závěr letošního roku i další čtvrtletí je pokračující stabilita sazeb.
Krátce k makroekonomickým statistikám. Spotřebitelská inflace v říjnu podle předběžného odhadu vzrostla o 0,5 % m/m a o 2,5 % r/r. Za meziročním zrychlením inflace stály téměř výhradně volatilní potraviny. Průmyslová produkce v září +1,1 % m/m a +0,4 % r/r, když ke zlepšení došlo ve zpracovatelském průmyslu, zatímco produkce v energetice a těžbě poklesla. Stavební produkce v září -3,2 % m/m a +12,8 % r/r, když došlo ke korekci velmi silného léta. V zahraničním obchodu se zbožím v září vývoz +3,7 % r/r, dovoz +2,3 % r/r a obchodní bilance se vrátila do silného přebytku 29,7 mld. korun. Maloobchodní tržby v září zklamaly (-0,2 % m/m a +2,6 % r/r) a to především kvůli poklesu tržeb za potraviny a částečně také za nepotravinářské zboží.
V příštím týdnu bude pokračovat příliv statistik z tuzemské ekonomiky. V pondělí bude zveřejněn podíl nezaměstnaných osob za říjen, v úterý finální výsledek spotřebitelské inflace za říjen a ve čtvrtek běžný účet platební bilance za září.
