TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 27.2.2026 – aktuální prognóza na měnový pár EURCZK ZDE a na USDCZK ZDE.
Obchodování v závěru února bylo velmi poklidné. To platilo jak pro korunu, tak pro hlavní měnový pár EURUSD. A stabilizovaly se i ceny ropy.
Konkrétně se koruna vůči euru pohybovala několik haléřů nad hladinou 24,20 EURCZK a obchodování s minimálními pohyby se protahuje již na tři týdny. Koruna se téměř od začátku ledna pohybuje v úzkém rozmezí cca 24,20 – 24,40 EURCZK a české měně momentálně chybí významnější impulsy. Výraznější zúžení pozitivního úrokového diferenciálu mezi korunovými a eurovými sazbami dokázala zatím koruna až překvapivě dobře ustát. Příští týden je zajímavější na domácí i zahraniční statistiky, tak by obchodování s korunou přeci jen mohlo být trochu volatilnější. Když se podívám na další středoevropské měny, tak podobně „mrtvo“ je od začátku roku i na měnovém páru EURPLN. Oproti tomu maďarský forint vůči euru posiluje a od začátku roku si připsal k dobru již více jak 2 %. Jenže v Maďarsku jsou v dubnu parlamentní volby a rýsuje se porážka V. Orbána. Koruně a zlotému podobné politické impulsy chybí.
V tomto týdnu se obchodování výrazně utišilo i na eurodolaru se stabilizací v rozmezí cca 1,177 – 1,183 EURUSD.Koruna vůči dolaru se pohybovala v pásmu cca 20,48 – 20,60 USDCZK. Kromě absence kurzotvorných zpráv k tomu přispělo i zklidnění na trhu s ropou (Brent) s obchodováním v rozmezí primárně 70–72 dolarů za barel. Schůzka mezi USA a Íránem ve švýcarské Ženevě sice k definitivní dohodě nedospěla, ale účastníci jednání mluvili o významném pokroku. Snižuje se tak pravděpodobnost vojenského konfliktu a tím pádem i důvod, aby cena ropy dále rostla. Mírná deeskalace napětí mezi USA a Íránem je pro euro a eurozónu jako čistého dovozce ropy pozitivní zprávou, protože snižuje geopolitickou rizikovou prémii v cenách ropy a tím i potenciální inflační tlaky.
Z domácích makroekonomických statistik byly v týdnu zveřejněny indikátory podnikatelské a spotřebitelské důvěry za únor a také lednová výrobní inflace PPI.
Celková důvěra v domácí ekonomiku v únoru mírně vzrostla o 0,9 bodu m/m na hodnotu 101,1. Nad hodnotou 100 bodů se souhrnný indikátor pohybuje nepřetržitě již sedm měsíců v řadě. Jednotlivé složky se však vyvíjely rozdílně. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,2 bodu na hodnotu 99,8, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů mírně poklesl o 0,6 bodu na hodnotu 107,6. Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že v únoru výrazně vzrostla důvěra v průmyslu, což v kombinaci s dalšími průmyslovými statistikami signalizuje postupné oživování domácí výrobní aktivity. Průmyslové podniky v únoru hodnotily celkovou poptávku jako nejlepší za více jak tři roky. Na druhé straně bych negativně nepřeceňoval pokles spotřebitelské důvěry, vzhledem k jejímu výraznému nárůstu v loňském 4. čtvrtletí. V případě spotřebitelů se vracíme z přílišné euforie do normálu.
Ceny průmyslových výrobců v lednu poklesly o 0,7 % m/m a o 3,0 % r/r. V průmyslu již rok trvá mírná deflace. V rámci jednotlivých segmentů v lednu nejvíce poklesly ceny v oddílu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (-7,4 % r/r), kde se v případě elektřiny projevil jak pokles silové složky, tak převzetí poplatku POZE státem. Ceny klesaly i v případě zpracovatelského průmyslu u potravinářských výrobků, základních kovů či motorových vozidel s výjimkou strojů a zařízení, kde ceny meziročně stagnovaly. Ceny zemědělských výrobců v lednu poklesly o 1,6 % m/m a o 5,8 % r/r. Výrazně se snížily především ceny rostlinné produkce. Pokračující pokles cen v zemědělství signalizuje, že bude i nadále probíhat desinflace potravin v indexu spotřebitelských cen.
Příští týden je na makroekonomické statistiky oproti závěru února zajímavější. V ČR bude hlavní pozornost upřena na zpřesněný odhad HDP za 4. čtvrtletí (3/3), předběžný odhad únorové CPI inflace (4/3) a vývoj mezd ve 4. čtvrtletí (6/3). V eurozóně bude zveřejněn předběžný odhad spotřebitelské inflace HICP za únor a v USA únorové statistiky z tamního pracovního trhu.
