TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 5.12.2025
Koruna, jak je v poslední době téměř pravidlem, měla silnější první polovinu týdne. Vůči euru posílila až těsně nad hladinu 24,10 EURCZK a opět tak mírně vylepšila letošní maximum. Ve čtvrtek dopoledne však koruna skokově oslabila v návaznosti na výraznější zpomalení listopadové spotřebitelské inflace a obchodování se přesunulo nad hladinu 24,20 EURCZK, kde se pohybovalo i zkraje pátečního odpoledne. Vůči americkému dolaru koruna v úvodu prosince posílila, a i přes slabší druhou polovinu se v pátek odpoledne obchodovalo těsně pod hladinou 20,80 USDCZK.
Prudké čtvrteční oslabení koruny v návaznosti na nižší listopadovou inflaci aktuálně vnímám spíše jako dočasnou záležitost než jako gamechanger, na jehož základě bude koruna dále oslabovat. Celková inflace (CPI) sice zvolnila na 2,1 % r/r, když tržní konsenzus počítal s 2,5 % r/r, ale toto zvolnění bylo dominantně taženo meziměsíčním poklesem potravin, alkoholu a tabáku (v předběžném odhadu inflace ČSÚ zveřejňuje tyto položky jako jeden celek). Oproti tomu, růst cen služeb v listopadu setrval na meziročních 4,6 %. Z pohledu ČNB je klíčová především inflace ve službách, která zůstává vysoko, a jádrová inflace, která v listopadu pravděpodobně mírně zvolnila na 2,7 % r/r.
Proinflační rizika zůstávají podle mě pro ČNB i po listopadové inflaci beze změny. Nic se nemění na rychlém růstu cen ve službách, nominální růst mezd se nachází lehce nad 7 % a zrychleně porostou mzdy i v příštím roce a v neposlední řadě se pro ČR a Německo rýsuje fiskální expanze, což by mělo udržovat inflace ve službách i nadále nad 4 %.
Co se však v roce 2026 může velmi dobře stát je to, že se celková inflace v ČR bude po část roku nacházet pod 2 %. Důvody? Za prvé by totiž potraviny nemusely zdražovat zdaleka tak rychle, jako tomu bylo letos, a to i v návaznosti na solidní zemědělskou úrodu. A za druhé, pokud na sebe stát převezme poplatky PoZE, tak by elektřina mohla zlevnit cca o 10 %, což by se do celkové inflace promítlo snížením zhruba o 0,4 až 0,5 p. b.
Z pohledu rozhodování ČNB o sazbách v příštím roce tak bude záviset na tom, jak velkou váhu bude bankovní rada přikládat celkové inflaci a jak moc se bude dívat více do struktury. Pokud se bude dívat hlavně na strukturu a vyšší jádrovou inflaci, tak je stabilita sazeb (hlavní sazba na 3,50 %) po celý rok 2026 i nadále nejpravděpodobnější variantou. Pokud by se však začala část bankovní rady zaměřovat na celkovou inflaci, tak poté nelze vyloučit, že nějaké menší snížení sazeb (25 až 50 bodů) v příštím roce nakonec přeci jen uvidíme.
Kromě spotřebitelské inflace (v listopadu -0,3 % m/m a +2,1 % r/r) byla v tomto týdnu zveřejněna i řada dalších statistik z tuzemské ekonomiky. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 3. čtvrtletí vzrostla o 7,1 % r/r na 48 295 korun. V reálném vyjádření, tj. po očištění o inflaci, se průměrná mzda zvýšila o 4,5 % r/r. Index PMI ve výrobním sektoru v listopadu mírně vzrostl na 48,0 z říjnových 47,2 bodu. Maloobchodní tržby v říjnu +0,4 % m/m a +2,8 % r/r. Maloobchodu se vstup do závěrečného čtvrtletí letošního roku po slabém 3. kvartálu celkem vydařil.
Co očekávat v příštím týdnu? V ČR hned v pondělí budou zveřejněna říjnová čísla z průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu a také listopadová nezaměstnanost (podíl nezaměstnaných osob). Ve středu bude zveřejněna finální CPI inflace za listopad, kde se ukáže, jak moc vlastně meziměsíčně poklesly ceny potravin. V závěru týdne bude zveřejněn běžný účet platební bilance za říjen. Makroekonomickou událostí číslo jedna mimo ČR bude zasedání americké centrální banky Fed (10/12), na kterém pravděpodobně Fed sníží hlavní úrokovou sazbu o 25 bodů do rozmezí 3,50 – 3,75 %.
