TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 30.1.2026 – aktuální prognóza na měnový pár EURCZK ZDE a na USDCZK ZDE.
Zatímco na začátku minulého týdnu americký dolar prudce oslaboval v návaznosti na Grónsko, tak na konci minulého a začátku tohoto týdne bylo důvodem Japonsko. Konkrétně to vypadalo, že se obě země dohodly na koordinované akci, kdy se Japonsku nelíbil slabší jen a potřebovala ho zpevnit a na druhé straně americká administrativa uvítala možnost oslabení dolaru (americký ministr financí S. Bessent však intervence ze strany USA popřel). Prezident D. Trump mnohokrát v minulosti mluvil o tom, že by rád viděl slabší dolar. Kromě toho v Japonsku nejsou v poslední době vzácné výprodeje na dluhopisovém trhu (např. výnos dluhopisu s 10letou splatností je nyní nejvýše od roku 1997), což se dost často přináší i na globální dluhopisový trh včetně USA. A růst výnosů na dlouhém konci křivky se nepřekvapivě nelíbí Trumpově administrativě, protože si USA půjčují dráže a od delších výnosů se také odvíjí např. ceny hypotéky. A to je pro Trumpa citlivé domácí téma.
Konkrétně na hlavním měnovém páru dolar vůči euru v úterý pozdě večer oslabil až na úroveň 1,208 EURUSD (nejslabší hodnoty dolaru od června 2021) a vůči koruně až na úroveň 20,10 USDCZK (nejslabší hodnota dolaru od r. 2014!). V dalších dnech tohoto týdne však dolar našel „půdu pod nohama“ a i s přispěním mírně jestřábí rétoriky americké centrální banky (Fed) větší část posledních ztrát vymazal. Koruně se v tomto týdnu vůči euru nedařilo a postupně oslabovala až k hladině 24,35 EURCZK. Koruně nepomáhaly holubičí výroky z České národní banky (ČNB). Např. viceguvernér J. Frait prohlásil, že se bankovní rada může již na nadcházejícím měnověpolitickém zasedání (5/2) zabývat otázkou mírného snížení úrokových sazeb, a to především v reakci na vnější faktory a vývoj v zahraničí. Prostor pro uvolnění měnové politiky v letošním roce Frait odhadl nejvýše na 50 bazických bodů. Koruně nepomáhá ani další zužování úrokového diferenciálu mezi korunovými a úrokovými sazbami a v neposlední řadě na korunu ve druhé polovině týdne negativně doléhala zvýšená riziková averze na finančních trzích.
Z domácích makroekonomických statistik stál za pozornost především předběžný odhad hrubého domácího produktu (HDP) za 4. čtvrtletí r. 2025 (+0,6 % k/k a +2,5 % r/r). Detaily ze 4. čtvrtletí ještě neznáme, ale z kusých informací vyplývá, že k mezikvartálnímu růstu ekonomiky přispěly zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu a lehce pozitivní vliv mělo také saldo zahraničního obchodu. Meziročně byla tahounem růstu spotřeba domácností a zahraniční poptávka, zatímco tvorba hrubého kapitálu přispěla negativně.
V souhrnu za celý r. 2025 tuzemský HDP vzrostl o 2,5 %. Kdo by to byl na začátku loňského dubna po Trumpově „Dni osvobození“ řekl? Sebekriticky se přiznám, že i já jsem byl v první půlce loňského roku nastaven na vývoj české ekonomiky dost negativně. Výsledně tak loňský rok hodně pozitivně překvapil. Spotřeba domácností díky obnově reálných mezd a ústupu inflace solidně rostla a domácí poptávka tak přebrala roli hlavního růstového motoru. Zahraniční obchod zůstal překvapivě odolný, což zmírňovalo negativní dopady slabšího externího prostředí. Americká celní politika sice po většinu roku držela tuzemské firmy v nejistotě, ale většina exportérů se byla schopna proměnlivému prostředí přizpůsobit. V závěru loňského roku se začal postupně rozjíždět i zpracovatelský průmysl. Výhled zůstává optimistický i pro letošek, a to navzdory méně stabilnímu vnějšímu prostředí. Růst české ekonomiky by měl v roce 2026 opět překonat 2 % a pohybovat se v rozmezí 2 – 2,5 %.
Příští týden je bohatý na domácí i zahraniční makroekonomické statistiky a události. V ČR bude hlavní pozornost upřena na čtvrteční (5/2) zasedání bankovní rady ČNB. Úrokové sazby podle mě ČNB ponechá beze změny, tj. hlavní sazbu na 3,50 %. Zároveň si však ČNB pravděpodobně opět lehce pootevře dveře ke snížení sazeb na některém z dalších zasedání. Kromě ČNB bude výrazná pozornost upřena i na předběžný odhad lednové CPI inflace (5/2), která podle mě zamíří hluboko pod 2 %. V eurozóně zasedá Evropská centrální banka (5/2) a v USA budou zveřejněna čísla z pracovního trhu NFP (6/2), pokud tedy v USA nezasáhne vyšší moc v podobě shutdownu.
