TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 7.8.2026 – prognóza na měnový pár EURCZK ZDE a na USDCZK ZDE.
První polovina týdne se na finančních trzích nesla v poměrně pozitivním duchu a ceny energetických komodit klesaly. Americký prezident D. Trump se totiž o víkendu nakonec rozhodl zrušit plánované útoky na Írán. Druhá polovina týdne je však bohužel opět ve znamení rostoucí nervozity a zdražování ropy i zemního plynu. Trhy znepokojuje zejména návrh pravidel, který Írán prosazuje při jednáních s Ománem. Návrh počítá s omezením průjezdu amerických a izraelských lodí, kompenzacemi od zemí označených za nepřátelské a sankcemi až do výše 20 % hodnoty nákladu. Provoz v Hormuzu zůstává téměř ochromen a po útocích Hútiů na saúdské tankery výrazně klesá také doprava přes alternativní průliv Báb al-Mandab.
Obchodování na devizovém trhu bylo na začátku srpna doposud poměrně stabilní a zjevně se vyčkává na červencová hlavní čísla z amerického pracovního trhu (report NFP), která budou zveřejněna dnes odpoledne (7. 8.). Přesnější je tedy mluvit o tom, že stabilita platí primárně pro eurodolar s obchodováním v relativně úzkém rozmezí 1,15 – 1,156 EURUSD. Méně již pro korunu, která ve čtvrtek odpoledne reagovala na výsledek zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) a vůči euru oslabila zhruba o 5 haléřů k hladině 24,25 EURCZK. Obchodování koruny vůči dolaru se odehrávalo primárně v širším okolí hladiny 21 USDCZK. Pokud jde o dolar, tak dnes odpoledne v návaznosti na výsledek tvorby pracovních míst NFP nelze rozhodně vyloučit výraznější pohyby americké měny mimo zmíněná pásmo 1,15 – 1,156 EURUSD.
Z domácích událostí byla v tomto týdnu hlavní pozornost upřena na zasedání bankovní rady ČNB. ČNB ponechala úrokové sazby beze změny s hlavní sazbou na úrovni 3,75 %. Tento krok se všeobecně očekával, když centrální bankéři v rozhovorech dopředu avizovali, že pro srpnové zasedání preferují stabilitu sazeb. Nijak nepřekvapila ani tisková konference s guvernérem A. Michlem, který zmínil, že se současným nastavením sazeb je bankovní rada aktuálně spokojena. Za pozornost stojí, že nová prognóza ČNB již neukazuje potřebu dále zvyšovat úrokové sazby. V souhrnu podle mě srpnové zasedání ČNB podporuje scénář, že bankovní rada již úrokové sazby na nejbližších zasedáních zvyšovat nebude.
Zároveň samozřejmě platí, že ještě jedno zvýšení sazeb o 25 bazických bodů do konce letošního roku ze strany ČNB vyloučit úplně nelze. Pokud bude zrychlovat jádrová inflace, růst mezd zůstane silný a ceny energetických komodit se stabilizují na vyšších úrovních s rizikem přenosu do širší inflace, tak se v rámci bankovní rady může ještě k jednomu zvýšení sazeb najít dostatečná podpora. Argumentem pro ČNB by pravděpobně bylo i výraznější oslabení koruny v návaznosti na zúžení úrokového diferenciálu mezi korunovými a eurovými sazbami. Vše totiž nasvědčuje tomu, že Evropská centrální banka (ECB) v září zvýší úrokové sazby. To již však hodně předbíhám. Od konce května se koruna vůči euru pohybuje téměř výhradně v úzkém rozmezí 24,15 – 24,30 EURCZK a pravděpodobnost, že se obchodování udrží v tomto koridoru i v srpnu podle mě zůstává poměrně vysoká.
Spotřebitelské ceny (CPI) v červenci podle předběžného odhadu vzrostly o 0,6 % m/m a o 1,7 % r/r. Inflace tak zůstává pod inflačním cílem ČNB, kam se vrátila v červnu poté, co se v dubnu a v květnu nacházela nad 2 % kvůli výraznému zdražení pohonných hmot. Na první pohled to vypadá, že je inflace nízká a úrokové sazby ze strany ČNB jsou nastaveny zbytečně vysoko. Tento pohled však klame. Inflace pod 2 % je totiž souhrou specifických faktorů jako je pokles cen potravin a nižších cen energií v návaznosti na převzetí POZE státem. Daleko lepším ukazatelem inflačních tlaků v ČR je tzv. jádrová inflace, která se v posledních měsících drží jen těsně pod 3 % r/r a inflace ve službách, která v červenci zrychlila na 4,7 % r/r. ČNB by s měnovou politikou zároveň měla být tzv. vpřed hledící, tj. zaměřovat se nikoliv na aktuální inflaci, ale primárně na budoucí vývoj. Pravděpodobnost, že se inflace na začátku příštího roku přehoupne přes 3 % zůstává přitom stále poměrně vysoká.
Z pohledu makroekonomických statistik bude příští týden patřit spotřebitelské inflaci. V ČR (11/8) a v Německu (12/8) budou zveřejněna finální inflační čísla CPI za červenec. Červencová CPI inflace bude zveřejněna i v USA (12/8) a může naznačit, jak pravděpodobné je zvýšení sazeb ze strany amerického Fedu v září. V neposlední řadě budou finanční trhy i nadále sledovat vývoj konfliktu na Blízkém východě.
