Nominální mzda se ve 3.Q letošního roku vyhoupla na 37 499 korun a vzrostla tak o 5,7 %. Reálně však vzrostla jen o 1,5 % a odhlédneme-li od začátku restrikcí v březnu 2020, jedná se o třetí nejhorší výsledek od 4.Q 2013, kdy reálná mzda dokonce klesla.
I když lidé vidí na výplatních páskách více peněz, inflace ukrajuje z mezd spotřebitelů podstatnou část, takže reálná mzda se téměř nezvyšuje. Veškeré zboží na pultech obchodů prudce zdražuje z několika důvodů. Těmi hlavními jsou vysoce expanzivní fiskální politika nynější vlády v demisi a také problémy v mezinárodním obchodě v dodávkách vstupů do výroby. Ty se zpožďují a jejich cena se katapultuje nahoru.
Nezaměstnanost se stále drží velmi nízko kolem 3,5 %, což je v EU naprostý unikát a lidé se neobávají ztráty zaměstnání. Spotřebitelská poptávka má tedy potenciál být silná, ale dolů jí sráží růst cenové hladiny. S tou se snaží bojovat ČNB růstem sazeb, ale zatím docílila jen toho, že se zdražily úvěry včetně hypoték, ale zdražování zboží a služeb nadále zrychluje, inflace má totiž z velké části kořeny v zahraničí.
Situace v ekonomice ve vztahu k budoucímu růstu mezd není příliš růžová. V posledním čtvrtletí letošního roku hrozí, že reálné mzdy skutečně znovu klesnou, protože inflace nabírá na síle. Máme před sebou několik čtvrtletích, kdy reálné mzdy budou balancovat na hranici nuly. Podstatnější změna může přijít až ve druhé polovině příštího roku, kdy budeme znát nový státní rozpočet, který by měl více respektovat stav veřejných financí. S tím se také pojí určitá normalizace obchodních vztahů a plynulost dodávek vstupů do výroby.
