Česká národní banka dnes sazby měnit nebude

FX výhled pro dnešek (psáno před 8 hodinou). Hlavní pozornost zůstává i nadále upřena na vývoj konfliktu na Blízkém východě, kde včera došlo k útokům na LNG infrastrukturu a dnes ráno se ropa Brent pohybuje již na 113 dolarech za barel. To se samozřejmě nelíbí euru, kde se obchodování vrátilo pod hladinu 1,15 EURUSD. I nadále platí, že pokud má euro udržitelně posilovat, tak je nutná deeskalace konfliktu na Blízkém východě s poklesem cen energetických komodit. A to se zatím neděje. Dnes sice zasedá Evropská centrální banka (ECB), ale předpokládám, že dopad na kurz eura bude z tohoto titulu spíše omezený. Pokud tedy ECB zásadněji nepřekvapí. Oslabování eura směrem k hladině 1,14 EURUSD a případně i níže tak podle mě zatím zůstává i nadále pravděpodobnějším scénářem. Podobná logika platí i pro korunu. Česká měna by pro udržitelnější posílení pod hladinu 24,40 EURCZK potřebovala pozitivní geopolitické zprávy z blízkovýchodního regionu. Aktuálně však vidíme spíše pravý opak. Pokud bude na trzích přetrvávat zvýšená riziková averze, zůstane koruna pod prodejním tlakem a nelze vyloučit oslabení směrem k úrovni 24,50 EURCZK a výše. Od dnešního zasedání bankovní rady ČNB nic zásadního neočekávám. Sazby zůstanou beze změny a na zásadnější přehodnocení měnově politického výhledu kvůli vysokým cenám energetických komodit je ještě příliš brzy. Odpoledne během tiskové konference s guvernérem A. Michlem lze samozřejmě očekávat větší volatilitu na koruně, ale prim nyní hraje Írán.

Krátce ke včerejším statistikám a událostem. Hlavní pozornost přes den zůstávala upřena na Blízký východ. Cena ropy Brent vzrostla nad 110 USD za barel a cena zemního plynu v uzlu TTF na 56 EUR/MWh poté, co po útocích Izraele vypukly požáry na plynových polích Jižní Pars a Írán následně zaútočil na katarský průmyslový komplex na zpracování LNG Rás Laffan. Z makroekonomických statistik v eurozóně spotřebitelská inflace HICP v únoru +0,6 % m/m a +1,9 % r/r a v jádrové složce +0,8 % m/m a +2,4 % r/r. V USA odpoledne výrobní inflace PPI v únoru +0,7 % m/m a +3,4 % r/r a v jádrové složce +0,5 % m/m a +3,9 % r/r. Večerní zasedání americké centrální banky (Fed) překvapení nepřineslo. Fed ponechal hlavní úrokovou sazbu FFR beze změny v rozmezí 3,50 – 3,75 % a v makroekonomické prognóze zvýšil odhad PCE inflace pro letošní rok. Předseda J. Powell zároveň upozornil, že geopolitické napětí na Blízkém východě může představovat další proinflační riziko. Detailně k zasedání Fedu ZDE.

Stručně ke včerejšímu obchodování na devizovém trhu. Na hlavním měnovém páru včera panoval před večerním výsledkem zasedání amerického Fedu poměrně klid, a to navzdory tomu, že odpoledne prudce vzrostly ceny ropy i zemního plynu. Na eurodolaru se v průběhu dne obchodovalo v rozmezí 1,149 – 1,155 EURUSD. Odpoledne měl dolar tendenci posilovat. Koruna vůči dolaru oslabila a obchodování se přesunulo do rozmezí 21,20 – 21,30 USDCZK. Po večerním zasedání Fedu dolar posílil až k hladině 1,145 EURUSD a vůči koruně na téměř 21,40 USDCZK. Středoevropské měny se včera odpoledne dostaly vůči euru pod prodejní tlak a oslabovaly. Koruna zamířila nad hladinu 24,45 EURCZK (později večer krátce až 24,50), maďarský forint na 392 EURHUF a polský zlotý na 4,27 EURPLN.

Jaké makroekonomické statistiky a události nás čekají dnes? Dnešek je dnem centrálních bank, když postupně v chronologickém řazení budou zveřejňovány výsledky ze zasedání švýcarské SNB, britské BoE, evropské ECB a české ČNB. Kromě toho dnes ráno v nočních hodinách zasedala japonská BoJ, která podle předpokladů ponechala hlavní sazbu na úrovni 0,75 %. Začněme v ČR u České národní banky. Od ČNB lze dnes očekávat stabilitu úrokových sazeb, konkrétně ponechání dvoutýdenní repo sazby na 3,50 %. Inflace v ČR je nízká, což dává centrální bance prostor vyčkávat a reagovat až na další vývoj domácí ekonomiky a cen energií. Vzhledem k aktuálnímu dění na Blízkém východě domácí centrální bankéři velmi pravděpodobně zvolí vyčkávací přístup a akcentování proinflačního rizika z titulu výrazně vyšších cen energetických komodit. Stabilita úrokových sazeb ze strany ČNB se pro letošní rok v tuto chvíli jeví jako nejpravděpodobnější scénář, když důležitou roli bude v tomto směru hrát další vývoj cen energetických komodit. Krátce k dalším centrálním bankám. Švýcarská SNB by podle očekávání měla ponechat základní sazbu na 0 %. Inflace ve Švýcarsku zůstává relativně nízká a ekonomika spíše slabší. Pozornost se může soustředit na kurz franku a případné devizové intervence. U britské BoE se očekává ponechání základní sazby na 3,75 %. Přestože ekonomika zpomaluje a trh práce slábne, nedávný růst cen energií zvyšuje inflační rizika a komplikuje prostor pro rychlé snižování sazeb. Proto bude BoE pravděpodobně nyní vyčkávat a k případnému snížení sazeb dojde až na některém z dalších zasedání. V neposlední řadě u ECB se očekává rovněž stabilita sazeb (hlavní sazba na 2 %) a opatrná komunikace. Zvýšené ceny energií a geopolitické napětí znovu zvyšují inflační nejistotu. ECB by měla zdůraznit závislost dalších kroků na datech a vyvážení mezi inflací a slabším ekonomickým růstem eurozóny.