Koruna vůči euru nejslabší od loňského září

FX výhled pro dnešek (psáno před 8 hodinou) a tento týden. O zklidnění konfliktu na Blízkém východě zatím nemůže být řeč, což se promítá i do pokračujícího růstu cen ropy (dnes ráno 105 dolarů za barel). Americký prezident D. Trump v neděli navíc opět otevřel otázku budoucnosti NATA, pokud se evropské země nezapojí do průchodnosti Hormuzu. Vysoké ceny energetických komodit a geopolitické riziko nyní podporují další posilování americké měny. Krátkodobé pohyby na měnových párech mohou být samozřejmě oběma směry včetně vyšší volatility. Pokud by situace na Blízkém východě začala vykazovat známky deeskalace, tak by dolar pravděpodobně část zisků z minulého týdne odevzdal. Na hlavním měnovém páru dnes a v tomto týdnu tak momentálně pravděpodobnější další posilování dolaru směrem k hladině 1,14 EURUSD (důležitá technická úroveň) a níže a v případě koruny vůči dolaru směrem k úrovni 21,50 USDCZK a výše. Koruna zůstává pod prodejním tlakem i vůči euru a během nejbližších dnů oslabení na 24,50 EURCZK a výše nelze rozhodně vyloučit. V případě deeskalace návrat koruny zpět pod hladinu 24,40 EURCZK.

Krátce k pátečním statistikám a událostem. Pozornost finančních trhů se i nadále soustředí především na Blízký východ. Ve středoevropském regionu (V4 + Rumunsko) byla v pátek v Rumunsku zveřejněna spotřebitelská inflace za únor (zpomalení na 9,3 % r/r z lednových 9,6 % r/r). Na Slovensku spotřebitelská inflace v únoru +0,1 % m/m a +3,7 % r/r a v jádrové složce 0 % m/m a +2,4 % r/r. A do třetice v Polsku spotřebitelská inflace v únoru +0,3 % m/m a +2,1 % r/r. V eurozóně průmyslová produkce v lednu -1,5 % m/m -1,2 % r/r. Odpoledne zveřejněné statistiky z USA vyzněly smíšeně. Inflace vyjádřená indexem PCE zůstává zvýšená (v lednu v jádrové složce +3,1 % r/r) a růst HDP ve 4. čtvrtletí r. 2025 byl revidován dolů na 0,7 % k/k anualizovaně. Pozitivně překvapila čísla z pracovního trhu (lednový report JOLT), konkrétně nárůst počtu volných pracovních míst (6,95 mil.). Nálada amerických domácností se však dále zhoršila. Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity v březnu poklesl na 55,5 z únorových 56,6 bodu, a to mimo jiné kvůli růstu cen pohonných hmot a geopolitickému napětí.

Stručně k pátečnímu obchodování na devizovém trhu. Americký dolar v pátek dále posiloval, když mu pomáhala zjitřená atmosféra na finančních trzích. Na hlavním měnovém páru se obchodování přesunulo pod hladinu 1,15 EURUSD a ke konci pátečního odpoledne se obchodovalo v blízkosti úrovně 1,144 EURUSD. Takto silný byl dolar naposledy na přelomu července a srpna loňského roku. Páteční reakce dolaru na slabší čísla z americké ekonomiky byla nevýrazná, což lze zdůvodnit i tím, že se pozornost trhů nyní primárně soustředí daleko více na Írán než na makroekonomické statistiky. Koruna vůči dolaru v pátek oslabila na téměř 21,40 USDCZK (nejslabší hodnota české měny od přelomu července a srpna). Středoevropské měny zůstávají kvůli zvýšené rizikové averzi pod prodejním tlakem a obchodování je volatilnější. Koruna vůči euru v pátek oslabila těsně pod hladinu 24,50 EURCZK (nejslabší hodnota koruny od loňského září). Obchodování maďarského forintu vůči euru se v pátek odehrávalo primárně v rozmezí 390 – 394 EURHUF a polský zlotý se v závěru pátečního odpoledne nacházel v blízkosti úrovně 4,275 EURHUF.

Jaké makroekonomické statistiky a události nás čekají dnes a v tomto týdnu? V první polovině března platilo, že finanční trhy dominantně upínaly pozornost na konflikt na Blízkém východě a makroekonomické statistiky hrály tzv. druhé housle. Stejný scénář velmi pravděpodobně uvidíme i v tomto týdnu s tím rozdílem, že zasedají centrální banky (bankovní rada ČNB ve čtvrtek 19/3) a také centrální banky v USA (17–18/3) i v eurozóně (19/3) a to jsou přeci jen těžké váhy. V obou případech (Fed, ECB) navíc centrální banky zveřejní nové makroekonomické prognózy a zároveň ponechají úrokové sazby beze změny. Konkrétně americký Fed hlavní sazbu FFR v rozmezí 3,50 – 3,75 % a Evropská centrální banka (ECB) hlavní sazbu na 2 %. Klíčové bude sledovat to, jak se centrální banky budou stavět k negativnímu nabídkovému šoku, který je představován výrazným zdražováním energetických komodit. Tržní úrokové sazby u eura i dolaru šly v první polovině března prudce nahoru a finanční trh tak započítává možnost, že by ECB mohla letos sazby zvýšit a Fed sazby ze současných hodnot dále nesnižovat. Pokud jde o dnešek, tak makro kalendář je téměř prázdný. V ČR budou zveřejněny únorové indexy cen výrobců a také běžný účet platební bilance a v Polsku jádrová složka inflace CPI za únor. Odpoledne v USA únorová čísla z průmyslu. Prim ale bude hrát Blízký východ.