TÝDENNÍ KOMENTÁŘ 24.7.2026 – prognóza na měnový pár EURCZK ZDE a na USDCZK ZDE.
Když jsem naposledy v závěru června psal týdenní komentář, tak konflikt na Blízkém východě ustupoval do pozadí a ceny energetických komodit se dostaly téměř na hodnoty z konce února. Minimálně to tedy platilo pro ropu. Zároveň to vypadlo, že léto bude geopoliticky klidnější.
Vše je ale jinak. Blízkovýchodní konflikt se v červenci opět rozhořel a oživují se obavy ze širšího globálního stagflačního šoku. K téměř uzavřenému Hormuzskému průlivu se nově přidává zvýšené riziko a první odklony tankerů v oblasti průlivu Bab-al-Mandab, když jemenští Húsíové vyhlásili námořní blokádu Saúdské Arábie a lodí se saúdskou vazbou. Přes tento průliv přitom proudí ropa ze saudského přístavu Yanbu primárně do Asie. S ohledem na tento vývoj tak není překvapivé, že ropa Brent prudce zdražila až nad 100 USD za barel.
Negativní zprávou je, že paralelně prudce zdražil i zemní plyn, který se na uzlu TTF pro evropský trh dostal nad 60 EUR za MWh a je de facto nejdražší od začátku blízkovýchodního konfliktu. Podle Gas Infrastructure Europe byly zásobníky EU k 21. červenci naplněny na 54,2 %.Současná naplněnost je výrazně pod obvyklou hodnotou pro druhou polovinu července a Evropa proto musí před zimou pokračovat v poměrně intenzivních nákupech a vtláčení plynu. Doplňování evropských zásobníků bylo přitom ve 2. čtvrtletí pomalejší, než je obvyklé, protože vysoké okamžité ceny plynu a nepříznivý rozdíl mezi letními a zimními kontrakty omezovaly motivaci obchodníků nakupovat plyn do zásoby.
Ceny energetických komodit nadále představují významné proinflační riziko. Pokud by zůstaly zvýšené delší dobu, mohly by současně tlumit spotřebu a hospodářský růst, a působit tak stagflačně. V červnu přitom spotřebitelská inflace v ČR zpomalila na 1,5 % meziročně, nejníže od února, kdy činila 1,4 %. K jejímu poklesu přispěla zejména korekce cen pohonných hmot a výrazné zlevnění potravin. Obnovený růst cen ropy v červenci se však může v následujících měsících promítnout do cen pohonných hmot a znovu zvýšit celkovou inflaci. Ta je letos tlumena především dočasnými a volatilními vlivy, zejména poklesem cen potravin a elektřiny, zatímco jádrová inflace zůstává zvýšená na 2,8 % meziročně. Pokud by se obnovil růst cen potravin, vyprchal meziroční srovnávací efekt převedení poplatku za POZE na stát a ceny ropy i zemního plynu zůstaly vysoké, mohla by se inflace na začátku roku 2027 velmi dobře dostat nad 3 %.
Na devizovém trhu došlo v tomto týdnu k oslabení eura vůči dolaru pod hladinu 1,14 EURUSD, když společná evropská měna negativně reagovala na zdražování energetických komodit, které zhoršují vyhlídky evropského hospodářského růstu. Euru nepomohlo ani zasedání Evropské centrální banky (ECB), na kterém byl nepřímo naznačen příklon k zářijovému zvýšení úrokových sazeb, ani růst cen eurových tržních sazeb. V tomto týdnu totiž začaly růst i tržní sazby v USA, když část trhu začíná opět více spekulovat nad možností, že americký Fed v příštím týdnu zvýší úrokové sazby.
Opětovná eskalace blízkovýchodního konfliktu zatím nechává korunu v klidu. Minimálně to tedy platí pro měnový pár EURCZK. Vůči euru koruna dokonce v tomto týdnu posílila pod hladinu 24,20 EURCZK a v jeho průběhu testovala červencové maximum na úrovni 24,15 EURCZK. Vůči dolaru koruna mírně oslabila a obchodování se odehrávalo primárně v širším okolí hladiny 21,20 USDCZK. Pokud by pokračoval růst cen energetických komodit a Fed na červencovém zasedání zvýšil úrokové sazby, tak by podle mě však bylo oslabení koruny jen otázkou času.
V příštím týdnu bude v ČR zveřejněn předběžný odhad HDP za 2. čtvrtletí (30/7). V eurozóně bude zveřejněn předběžný odhad červencové inflace HICP (31/7). Z globálního pohledu bude hlavní pozornost upřena na zasedání americké centrální banky Fed (29/7), na kterém nelze zcela vyloučit zvýšení úrokových sazeb o 25 bodů. O poznání pravděpodobnější je však až zářijový termín. V neposlední řadě budou finanční trhy i nadále sledovat vývoj konfliktu na Blízkém východě.
