Koruna posiluje

EURCZK – prognóza

Posilování koruny vůči euru se v první polovině listopadu obnovilo a koruna zamířila pod hladinu 24,20 EURCZK, konkrétně až na úroveň 24,14 EURCZK. Jedná se o letošní maximum koruny a zároveň i její nejsilnější hodnotu od září 2023.

Za posilováním české měny od letošního června stojí kombinace několika faktorů a většina z nich bude silně ovlivňovat kurz koruny jak v samotném závěru tohoto roku, tak i v roce 2026.

• Pozitivní úrokový diferenciál ve prospěch koruny. Česká národní banka (ČNB) drží úrokové sazby beze změny od letošního května s hlavní sazbou (2T repo) na úrovni 3,50 %. Mírné snížení hlavní sazby o 25 bazických bodů sice nelze zcela vyloučit, ale pravděpodobnější variantou je v tuto chvíli stabilita sazeb do konce tohoto roku i po celý rok 2026. Proti silnější koruně se zatím ČNB výrazněji nevymezuje. Evropská centrální banka (ECB) snížila hlavní sazbu na 2 %, kterou drží beze změny od letošního června. Spotřebitelská inflace (HICP) je v ČR jen nepatrně vyšší než v eurozóně. V říjnu v ČR 2,3 % r/r, zatímco v eurozóně 2,1 % r/r.
• Rychlejší růst české ekonomiky oproti eurozóně. V posledních čtvrtletích se obnovil proces konvergence české ekonomiky k eurozóně prostřednictvím rychlejšího růstu HDP. Konkrétně ve 3. čtvrtletí tuzemský HDP vzrostl o 0,7 % k/k a o 2,7 %, zatímco v eurozóně růst HDP činil 0,2 % k/k a 1,4 % r/r.
• Pozitivní sentiment na finančních trzích s poklesem rizikové averze vůči středoevropským měnám. To bylo v posledních měsících velmi dobře vidět na posilování české koruny i maďarského forintu vůči euru. Pozitivní sentiment na trzích je podporován mimo jiné poklesem úrokových sazeb v USA a výhledem na jejich další snižování v horizontu jednoho roku.
• V neposlední řadě došlo k částečnému odbourání sázek na negativní dopad amerických cel do ekonomické aktivity v EU. Samozřejmě negativní efekty mohou působit více ve 4. čtvrtletí 2025 a v první polovině r. 2026.

Pravděpodobnost dalšího rychlého posilování koruny ze současných hodnot se snižuje. Kombinace rychlejšího růstu tuzemské ekonomiky, stabilních sazeb ze strany ČNB a hospodářského oživení Německa by však mohla korunu podporovat v dalším posilování během roku 2026.

Základní scénář dalšího vývoje koruny vůči euru pracuje s předpokladem, že americká cla budou mít jen omezený negativní dopad do výkonnosti české ekonomiky. Negativní efekt cel bude přitom částečně kompenzován expanzivní fiskální politikou v Německu. I v případě ČR se pro rok 2026 rýsuje více rozvolněná fiskální politika s pozitivním dopadem na hospodářský růst. ČNB bude držet úrokové sazby beze změny do konce letošního roku a po většinu roku 2026. V základním scénáři lze tedy očekávat poměrně stabilní úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami s případným mírným rozšířením ve prospěch koruny. Růst tuzemské ekonomiky zůstane solidní.

Alternativní scénáře počítají s výraznější změnou koruny oproti její aktuální úrovni. 

Alternativní scénář číslo 1 počítá s rychlejším posílením koruny vůči euru pod hladinu 24 EURCZK a testováním hladiny 23,30 EURCZK (maximum koruny z dubna 2023) v průběhu roku 2026. Předpokladem je jen marginální dopad amerických cel do výkonnosti české ekonomiky. Tuzemský HDP si udrží růstové tempo z letošního roku a v průběhu roku 2026 růstová dynamika ještě zrychlí. Uvolněná fiskální politika v ČR přinutí v roce 2026 bankovní radu ČNB ke zvýšení úrokových sazeb. Dojde tak k citelnějšímu rozšíření úrokového diferenciálu ve prospěch české měny. Posilování koruny bude podporovat i pokračující pozitivní sentiment na finančních trzích.

Podle alternativního scénáře číslo 2 naopak koruna vůči euru oslabí zpět k hladině 25 EURCZK. Předpokladem je výraznější zpomalení až mělká recese tuzemské ekonomiky v první polovině roku 2026 v návaznosti na negativní dopad amerických cel. Průsak fiskální expanze v Německu do reálné ekonomiky bude jen velmi omezený. Výraznější hospodářské zpomalení a rychlejší ústup poptávkové inflace přinutí bankovní radu ČNB k obnovení cyklu snižování úrokových sazeb. Hlavní sazba tak bude snížena na 3 % a případně ještě níže. Korunu bude srážet i slabá ekonomická situace a zvýšené politické riziko v eurozóně.

USDCZK – prognóza

Prudké oslabování amerického dolaru v období letošní březen až polovina září se v posledních týdnech zastavilo. Koruna vůči dolaru od poloviny září mírně oslabila a obchodování se postupně stabilizovalo v rozmezí 20,70 – 21,20 USDCZK.

Americký dolar ve 2. a ve 3. čtvrtletí letošního roku velmi negativně reagoval na pokles důvěry v americkou výjimečnost. Snížila se ochota zahraničních investorů financovat hluboké schodky běžného účtu platební finance a federálního rozpočtu. V průběhu 3. čtvrtletí se postupně začala zhoršovat čísla z amerického pracovního trhu. Spotřebitelská inflace v USA sice zůstává zvýšená, ale uvalená cla se zatím nepromítla do výraznějšího nárůstu cenové hladiny. Na zhoršování situace na americkém pracovním trhu v kombinaci s nezrychlující inflací americká centrální banka (Fed) v září reagovala prvním snížením úrokových sazeb v letošním roce. Fed konkrétně snížil hlavní sazbu o 25 bazických bodů do rozmezí 4 – 4,25 %. Následně Fed hlavní sazbu snížil i na říjnovém zasedání, a to opět o 25 bazických bodů, do rozmezí 3,75 – 4,00 %.

Do konce letošního roku je nyní pravděpodobnější stabilnější kurz dolaru v rozmezí cca 20,70 – 21,20 USDCZK a vyloučit nelze ani mírné posílení dolaru v návaznosti na výsledek prosincového zasedání amerického Fedu.

Základní scénář počítá se stabilitou amerického dolaru do konce letošního roku a jeho dalším oslabováním v průběhu roku 2026. Předpokladem je zpomalování americké ekonomiky v návaznosti na cla a omezenou migraci. Americký Fed bude během roku 2026 snižovat úrokové sazby a pozitivní úrokový diferenciál mezi dolarovými a eurovými sazbami se bude dále zužovat. Do poloviny roku 2026 nyní finanční trh započítává pokles hlavní sazby (FFR) o dalších 50 bazických bodů do rozmezí 3,25 – 3,50 % a v závěru roku 2026 by se měla hlavní sazba nacházet v rozmezí 3 – 3,25 %. Inflace v USA bude oproti eurozóně i nadále vyšší, a to i v návaznosti na vyšší ceny zboží kvůli clům. Dolar bude i nadále pod tlakem kvůli hlubokému dvojímu deficitu (běžný účet platební bilance a federální rozpočet). Koruna na ročním horizontu prognózy posílí pod hranici 20 USDCZK.

Alternativní scénář číslo 1 počítá s výraznějším posílením koruny vůči americkému dolaru pod hladinu 19 USDCZK. Předpokladem je výraznější zpomalení až recese americké ekonomiky v nadcházejících čtvrtletích. Americký Fed by v tomto případě přistoupil k razantnějšímu a rychlejšímu snížení úrokových sazeb. Rizikem pro výraznější oslabení dolaru oproti základnímu scénáři by bylo i silnější oslabení nezávislosti amerického Fedu, pokud by Fed začal plně tolerovat vyšší inflaci a navzdory tomu rychleji snižoval úrokové sazby. J. Powell skončí v čele Fedu v květnu 2026.

Podle alternativního scénáře číslo 2 naopak koruna vůči dolaru oslabí zpět nad hladinu 22 USDCZK. Předpokladem je, že si americká ekonomika udrží solidní růstové tempo díky technologické převaze a americký Fed bude úrokové sazby snižovat pomaleji oproti tržnímu očekávání. Zároveň nedojde k výraznějšímu oslabení nezávislosti Fedu. Zahraniční investoři začnou opět více tolerovat americké deficity. Problémy se naopak začnou kumulovat v eurozóně – slabší růst HDP kvůli negativním dopadům cel, slabší průsak fiskální expanze v Německu do reálné ekonomiky, politické problémy v některých zemích (např. Francie). Výsledně bude Evropská centrální banka přinucena obnovit cyklus snižování úrokových sazeb a snížit hlavní sazbu hlouběji pod 2 %.