Koruna posiluje

EURCZK – Predikce

Posilování koruny vůči euru se na začátku října sice přerušilo, přesto se česká měna i nadále nachází na dohled letošního maxima na úrovni 24,20 EURCZK a zároveň i nejsilnějších hodnot od prosince 2023. Za posilováním české měny v letošním 3. čtvrtletí stála kombinace několika faktorů a většina z nich bude silně ovlivňovat kurz koruny i ve 4. čtvrtletí. 

• Pozitivní úrokový diferenciál ve prospěch koruny. Česká národní banka (ČNB) drží úrokové sazby beze změny od letošního května s hlavní sazbou (2T repo) na úrovni 3,50 %. Mírné snížení hlavní sazby o 25 bazických bodů nelze zcela vyloučit, ale pravděpodobnější variantou je v tuto chvíli stabilita sazeb ve 4. čtvrtletí i po celý rok 2026. Proti silnější koruně se zatím ČNB výrazněji nevymezuje. Oproti ČNB Evropská centrální banka (ECB) snížila hlavní sazbu na 2 %. Spotřebitelská inflace (HICP) je v ČR přitom jen nepatrně vyšší než v eurozóně. 
• Rychlejší růst české ekonomiky oproti eurozóně. V posledních čtvrtletích se obnovil proces konvergence české ekonomiky k eurozóně prostřednictvím rychlejšího růstu HDP. 
• Pozitivní sentiment na finančních trzích s poklesem rizikové averze vůči středoevropským měnám. To bylo ve 3. čtvrtletí velmi dobře vidět na posilování české koruny i maďarského forintu vůči euru. Pozitivní sentiment na trzích je podporován poklesem úrokových sazeb v USA a výhledem na jejich další pokles v horizontu jednoho roku.
• V neposlední řadě došlo k částečnému odbourání sázek na negativní dopad amerických cel do ekonomické aktivity v EU. Samozřejmě negativní efekty mohou působit více ve 4. čtvrtletí 2025 a v první polovině r. 2026.

Pravděpodobnost dalšího rychlého posilování koruny ze současných hodnot se snižuje. Pokud má koruna dále posilovat, tak potřebuje nové pozitivní impulsy. 

Základní scénář dalšího vývoje koruny vůči euru pracuje s předpokladem, že americká cla budou mít jen omezený negativní dopad do výkonnosti české ekonomiky. Negativní efekt cel bude přitom z části kompenzován expanzivní fiskální politikou v Německu. I v případě ČR se pro rok 2026 rýsuje více rozvolněná fiskální politika. ČNB bude držet úrokové sazby beze změny do konce letošního roku a po většinu roku 2026. V základním scénáři lze tedy očekávat poměrně stabilní úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami. Růst tuzemské ekonomiky sice mírně zpomalí, ale zůstane solidní. 

Alternativní scénáře počítají s výraznější změnou koruny oproti její aktuální úrovni. 

Alternativní scénář číslo 1 počítá s výraznějším posílením koruny vůči euru směrem k hladině 24 EURCZK a níže. Předpokladem je jen marginální dopad amerických cel do výkonnosti české ekonomiky. Tuzemský HDP si udrží růstové tempo z první poloviny letošního roku a v průběhu roku 2026 růstová dynamika ještě zrychlí. Uvolněná fiskální politika v ČR přinutí v roce 2026 bankovní radu ČNB ke zvýšení úrokových sazeb. Posilování koruny bude podporovat i pokračující pozitivní sentiment na finančních trzích.

Podle alternativního scénáře číslo 2 naopak koruna vůči euru oslabí zpět k hladině 25 EURCZK. Předpokladem je výraznější zpomalení až mělká recese tuzemské ekonomiky v návaznosti na negativní dopad amerických cel. Průsak fiskální expanze v Německu do reálné ekonomiky bude jen velmi omezený. Výraznější hospodářské zpomalení a rychlejší ústup poptávkové inflace přinutí bankovní radu ČNB k obnovení cyklu snižování úrokových sazeb. Hlavní sazba tak bude snížena na 3 % a případně i níže. Korunu bude srážet i slabá ekonomická situace a zvýšené politické riziko v eurozóně. 

USDCZK – Predikce

Prudké oslabování amerického dolaru se v posledních týdnech zastavilo. Koruna vůči dolaru od poloviny září oslabila a vrátila se zpět k hranici 21 USDCZK. Přesto se koruna i nadále pohybuje vůči dolaru na dohled nejsilnějších hodnot od roku 2018. 

Americký dolar ve 2. a ve 3. čtvrtletí letošního roku velmi negativně reagoval na pokles důvěry v americkou výjimečnost. Snížila se ochota zahraničních investorů financovat hluboké schodky běžného účtu platební finance a federálního rozpočtu. V průběhu 3. čtvrtletí se postupně začala zhoršovat čísla z amerického pracovního trhu. Spotřebitelská inflace v USA sice zůstává zvýšená, ale uvalená cla se zatím nepromítla do výraznějšího nárůstu cenové hladiny. Na zhoršování situace na americkém pracovním trhu v kombinaci s nezrychlující inflací americká centrální banka (Fed) v září reagovala prvním snížením úrokových sazeb v letošním roce. Fed konkrétně snížil hlavní sazbu o 25 bazických bodů do rozmezí 4 – 4,25 %. 

Prostor pro další prudké oslabování dolaru se pro nejbližší čtvrtletí snižuje.

Základní scénář počítá s dalším, avšak již povolnějším, oslabováním amerického dolaru. Předpokladem je zpomalování americké ekonomiky v návaznosti na cla a omezenou migraci. Americký Fed bude snižovat úrokové sazby a pozitivní úrokový diferenciál mezi dolarovými a eurovými sazbami se bude snižovat. Do poloviny roku 2026 finanční trh započítává pokles sazeb o dalších 100 bazických bodů do rozmezí 3 – 3,25 %. Inflace v USA bude oproti eurozóně vyšší. Rizikem je navíc zrychlení inflace, což indikuje např. index ISM v sektoru služeb. Dolar bude i nadále pod tlakem kvůli hlubokému dvojímu deficitu. Koruna se na ročním horizontu prognózy dostane pod hranici 20 USDCZK.

Alternativní scénář číslo 1 počítá s výraznějším posílením koruny vůči americkému dolaru pod hladinu 19 USDCZK. Předpokladem je výraznější zpomalení až recese americké ekonomiky v nadcházejících čtvrtletích. Americký Fed by v tomto případě přistoupil k razantnějšímu a rychlejšímu snížení úrokových sazeb. Rizikem pro výraznější oslabení dolaru oproti základnímu scénáři by bylo i silnější oslabení nezávislosti amerického Fedu, pokud by Fed začal plně tolerovat vyšší inflaci a navzdory tomu rychleji snižoval úrokové sazby. 

Podle alternativního scénáře číslo 2 naopak koruna vůči dolaru oslabí zpět nad hladinu 22 USDCZK.Předpokladem je, že si americká ekonomika udrží solidní růstové tempo díky technologické převaze a americký Fed bude úrokové sazby snižovat pomaleji oproti tržnímu očekávání. Zároveň nedojde k výraznějšímu oslabení nezávislosti Fedu. Zahraniční investoři začnou opět více tolerovat americké deficity. Problémy se naopak začnou kumulovat v eurozóně – slabší růst HDP kvůli negativním dopadům cel, slabší průsak fiskální expanze v Německu do reálné ekonomiky, politické problémy v některých zemích (např. Francie). Výsledně bude Evropská centrální banka přinucena obnovit cyklus snižování úrokových sazeb a snížit hlavní sazbu hlouběji pod 2 %.